Knihu s nezvyklým názvem Hobit vydal Tolkien v roce 1937 - vcelku bez většího zájmu. Ani on sám nejspíš netušil, že se pro něj i pro budoucí čtenáře stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla, války o Prsten moci, již zachytil v eposu Pán prstenů. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zprvu hlavně mezi mladými lidmi, a díky němu přišel ke cti i neprávem opomíjený Hobit. Svět Středozemě během těch dvaceti let získával celistvější a přesnější podobu, historii, mytologii, jazyky a písmo, písně a vyprávění, oživily ho národy i nárůdky rozličných plemen.

A přece u kořenů tohoto tajemného i kouzelného světa stojí příběh, který se tváří jako pohádka: příběh o usedlém a požitkářském hobitovi jménem Bilbo, jehož život jednoho dne rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků ho pošle na výpravu, na níž pohodlného Bilba čeká to, čeho by se dobrovolně nidky nezúčastnil: dobrodružství mezi obry, elfy a skřety, o nichž do té doby jen slýchal.

Malý, nenápadný, podceňovaný hobit na této cestě nejen získá pohádkové bohatství, kterým bude udivovat sousedy, ale k vlastnímu překvapení dokáže všem, že není takový budižkničemu - zachrání své druhy, unikne krvežízivým nepřátelům, oklame draka a dokonce zažehná hrozící válku. Barvité vyprávění, předehra k Pánu prstenů, která ale obstojí i jako samostatný příběh, a to nejen pro děti, ve svém strhujícím líčení činů a zážitků pohádkových bytostí nese i poselství platné i pro nás lidi: každý, i ten zdánlivě méně schopný, má na světě své místo a dostane příležitost ukázat, že je v něm víc, než se na první pohled zdá.